Krystalky
Krystalky patří k nejjednodušším přijímačům amplitudově modulovaných signálů (AM) a proto se hodí nejlépe k prvním pokusům o stavbu přijímače a pochopení základních funkcí použitých součástek. Na Internetu lze najít velké množství variant zapojení. Největší kouzlo krystalky je v jednoduchosti a možnosti poslechu bez baterií (žádný vypínač není nutný). Sám jsem si kdysi postavil krystalku a po večerech poslouchal vysílání stanice Praha na středních vlnách (SV). Samozřejmě následovalo dlouhé experimentování, které mělo za cíl dostat z jednoduchého zapojení maximum. Do schématu níže jsem nakreslil čtyři ověřené varianty zapojení a přikládám stručný popis.
A) Nejjednodušší verze krystalky pouze s detekční diodou a vysokoimpedančními sluchátky (běžně 4000 ohm). Nejvhodnější detekční dioda je germaniová nebo Schottkyho (například BAT46). Pokud je ve sluchátku aspoň něco slyšet, můžete zkusit další variantu. Jinak je potřeba vylepšit anténu nebo uzemnění. Jako anténa poslouží nejlépe dlouhý drát zavěšený vysoko nad zemí (čím delší, tím lepší), nouzově lze v paneláku použít trubku ústředního topení. Jako uzemnění můžete použít vodovodní trubku ale také třeba trubku z jiné stoupačky ústředního topení.
B) Standardní verze krystalky s paralelním rezonančním obvodem, detekční diodou a vysokoimpedančními sluchátky. Cívka může být vyrobena jako 90 závitů měděného lakovaného drátu průměru 0,3 mm vinutého závit vedle závitu na feritové anténní tyčce nebo 70 závitů na PVC trubce průměru 3 cm (třeba z vysavače). Jako ladící kondenzátor můžete použít kondenzátor ze starého SV/DV rádia s běžnou kapacitou 2x270 pF (paralelně spojené sekce 540 pF). Pokud žádný nemáte, můžete zkusit pevný keramický kondenzátor 330 pF a ladit zasouváním feritové tyčky do cívky. Podle potřeby lze počty závitů nebo kapacitu upravit.
C) V této verzi je použit sériový rezonanční obvod s indukční (transformátorovou) vazbou pro přizpůsobení zátěže. Navíc je pro detekci použit dvojcestný usměrňovač. V tomto zapojení dobře fungují běžná nízkoimpedanční sluchátka a také lze dosáhnout lepší selektivity. Celkově jde asi o nejlepší variantu bez použití baterií. Nevýhodou je pracná výroba cívky na feritové tyčce (90 závitů) s vazebním vinutím uprostřed (2x15 závitů) a středovým vývodem. Středový vývod vytvoříte spojením konce prvního se začátkem druhého vazebního vinutí (začátky vinutí se ve schématu označují tečkou).
D) Tato verze je vlastně předchozí verzí doplněnou o jednoduchý tranzistorový zesilovač napájený tužkovou baterií 1,5 V. Poslech je výrazně hlasitější. Zpestřením může být výroba vlastního zdroje. V galerii je obrázek dvou sériově spojených galvanických článků. Kladnou elektrodu tvoří měď (deska plošných spojů), zápornou zinek (pozinkovaný šroub) a elektrolyt roztok kuchyňské soli (asi jedna kávová lžička soli ve skleničce vody). Elektrody by měly mít co největší plochu. Napětí jednoho článku je asi 0,8 V a je především určeno materiálem použitých elektrod (Beketovova řada kovů). Nový článek je schopen dodat proud několika miliampér, avšak vlivem polarizace elektrod pomalu slábne. Známé jsou také galvanické články vyrobené z ovoce.
Zde si můžete poslechnout záznam příjmu krystalkou verze A a verze C. V případě verze C dokázal laděný obvod oddělit signály místních vysílačů na kmitočtu 639 kHz (Český rozhlas 2, Liblice v okrese Kolín, ERP 750 kW, konec vysílání od roku 2022) a 792 kHz (Rádio Dechovka, Stěžery v okrese Hradec Králové, ERP 10 kW). Příjem stanic se bude lišit podle místních podmínek.
Podívejte se také na zajímavou konstrukci krystalky pro KV.
