Superreakční přijímač

Mezi velice zajímavé a jednoduché přijímače realizovatelné třeba jedním tranzistorem patří audion. Zavedením kladné zpětné vazby do vstupního laděného obvodu zesilovače zajistíme kompenzaci jeho ztrát. Tím zvýšíme jakost vstupního obvodu, citlivost přijímače a zároveň snížíme šířku přijímaného pásma. Dalším zvyšováním kladné zpětné vazby se zesilovač rozkmitá a stane se z něj oscilátor. Pro zachování správné funkce je potřeba zesilovač udržet v bodě těsně před nasazením oscilací. Jedním z možných řešení je použít takzvané klíčování zesilovače, kdy zesilovač neustále přechází ze stabilního bodu do oscilací. Tím vznikne superreakční (nebo také superregenerační) přijímač.

Zapojení jedné z variant tohoto přijímače je na obrázku výše. Je překvapivé, co tak jednoduché zapojení dokáže. Zde si můžete poslechnout záznam příjmu rozhlasového pásma VKV pomocí tohoto přijímače. Mezi hlavní rysy tohoto přijímače patří jednoduchost zapojení, možnost poslechu stanic pracujících provozem FM i AM, relativně vysoká citlivost a rušivé vyzařování z antény do blízkého okolí. Silný šum na výstupu přijímače je známkou správné funkce a zmizí po naladění stanice.

Signál z krátké drátové antény (asi 70 cm) je přiváděn na malou vzduchovou cívku L2.  Přijímanou frekvenci lze měnit nastavením kapacitního trimru C11 nebo roztažením vzduchové cívky L1. Změnou vzdálenosti cívek L1 a L2 lze měnit vazbu přijímače s anténou. Součástky VD1, VD2, R1, C1 a P1 slouží k pohodlnému ladění přijímače pomocí potenciometru P1 a nemusí být použity. Kapacitní diody VD1 a VD2 (varikap typ KB109G) lze nahradit jiným podobným typem zaručujícím požadované přeladění přijímače. Trimrem RP1 je nutno nastavit pracovní bod tranzistoru T1 (JFET typ J310) tak, aby pracoval v režimu superreakčního přijímače. Klíčovací frekvence uvedeného zapojení je asi 40 kHz a lze jí v rámci desítek kHz měnit drobnou změnou kapacity kondenzátoru C7. Signál dále prochází přes dolnofrekvenční propust do nízkofrekvenčního zesilovače.

Pro konstrukci přijímače jsem zvolil jednoduchou montáž pájením součástek do krabičky z pocínovaného plechu (GES-ELECTRONICS typ KVT 451). Pro výrobu pájecích bodů jsem použil drobné ústřižky oboustranně plátované desky plošného spoje, jejichž spodní strana je pájena ke krabičce a vrchní strana slouží jako pájecí bod pro vývody součástek. Samotné dno krabičky slouží pro připojení součástek na společný potenciál záporného pólu zdroje.