Nácvik telegrafie

Naučit se vysílat a přijímat telegrafní abecedu vyžaduje značnou trpělivost a úsilí. Ze začátku je nutné se naučit zpaměti kódování všech znaků, ale konečným cílem není počítání teček a čárek, nýbrž rozpoznání rytmu znaků. V tomto ohledu mají výhodu ti, kteří mají dobrý hudební sluch. Ideální je kombinovat příjem strojově vysílaných cvičných textů sestavených z pěti místných skupin znaků pomocí programu z PC a později také vysílání telegrafním klíčem. Na Internetu lze najít spoustu výukových programů. Kdo chce podávat sportovní výkon a vypadat autenticky, volí ruční telegrafní klíč. Kdo má rád větší pohodlí a klid, volí elektronický telegrafní klíč s jednopákovou nebo lépe dvoupákovou pastičkou (skvízové klíčování). Také lze použít programy pro vysílání telegrafie z klávesnice PC.

Před začátkem výuky na elektronickém klíči je nutné prostudovat odlišnosti ovládání elektronických klíčů. Společné mají to, že elektronický klíč stiskem páky do jedné strany se strojovou přesností a podle nastavené rychlosti nepřetržitě vysílá tečky, do druhé strany čárky. Dvoupáková pastička umožňuje jeden stav navíc, a to stištění obou pák zároveň. Klíč potom střídavě vysílá tečku a čárku. Dále lze u obou klíčů volit takzvané doplňkové klíčování (s vyrovnávací pamětí na jednu tečku a čárku) nebo reálné klíčování (bez paměti). Vysílaný znak se tvoří ovládáním pák klíče pomocí palce a ukazováčku. Je dobré rychlejším prstem ovládat tečky, tím druhým čárky. Časové průběhy ovládání pák prsty lze nalézt například na straně 402 knížky „Amatérská radiotechnika a elektronika 2. díl“ autorů Josef Daneš a kolektiv (1986).

Nejdříve je vhodné začít s výukou několika znaků a postupně přidávat další. Teprve po zvládnutí příjmu a vysílání všech znaků, lze začít přidávat rychlost. Začátečník obvykle začíná tempem 20 RM, kdy se do cvičného textu záměrně vkládá delší mezera mezi znaky. Při nácviku se mezera mezi znaky postupně zkracuje na předepsaný počet taktů a dále se snižuje pouze doba základního taktu. Postupem času se vaše rychlost bude zvyšovat a Morseovu abecedu začnete vnímat jako rytmus. Další zvyšování rychlosti začne narážet na bariéry rychlosti zápisu a ovládání klíče. Hranice rychlosti telegrafie vysílané ručním klíčem se pohybuje kolem 120 RM (platí pro soutěžní text složený z písmen), hranice rychlosti zápisu kolem 140 RM. Při běžném provozu na radioamatérských pásmech se brzy naučíte přijímat většinu zprávy do hlavy bez nutnosti zápisu. Větší rychlosti používají jen závodní telegrafisté a jejich rychlost vysílání může být srovnatelná s rychlostí mluveného slova. Zápis textu pro větší rychlosti lze zrychlit postupným zavedením takzvaných samoznaků. Příklad samoznaků, které jsem kdysi za své závodní éry rychlotelegrafisty a vícebojaře používal je uveden ve spodní části tabulky na této stránce. Tímto způsobem lze zaznamenat text vysílaný rychlostí až 200 RM.

Pro zajímavost si zde můžete poslechnout záznam textu  písmen nebo čísel. Oba texty jsou nahrané stejným tempem 100 RM ve tvaru „VVV = soutěžní text +“. Soutěžní text je sestaven z padesáti pětimístných skupin po dle pravidel radioamatérského víceboje, disciplíny příjem Morseovy abecedy.

Pro trénink lze také použít maják OKM1 na frekvenci 1854 kHz, který kromě jiného vysílá každých 30 minut cvičné texty rychlostí 100, 80 a 60 RM. Přijatý text si pak můžete zkontrolovat na stránkách majáku.

Popis a návod na stavbu mojí konstrukce elektronického klíče uveřejněného v časopise Praktická elektronika A Radio 2/2002 si můžete stáhnout zde. Na obrázku níže je jedno z mnoha zapojení bzučáku pro výuku telegrafie.