Dvoulampovka

Synovi se podařilo vyhrát v soutěži magazínu Hamík několik slavných německých elektronek RV12P2000. Na Internetu lze najít velké množství informací o této elektronce, a tak jsme se rozhodli pro stavbu jednoduchého SV přijímače s využitím dvou elektronek. Při konstrukci jsme čerpali z článku OK1IKE „Portable KV přijímač“ a stavebního návodu rozhlasového přijímače „SONORETA RV12“.

Přijímač jsme postavili z materiálu, který byl na chatě v době prázdnin k dispozici, a tak místo kovového šasi vznikla zajímavá konstrukce ze tří prkének. Patice jsme neměli, a tak jsme vodiče a součástky pájeli přímo na očištěné kontakty elektronek. Využili jsme také kousek univerzální DPS.

Schéma zapojení je na obrázku výše. Jde o audion s NF zesilovačem. Provedení antény, uzemnění a množství zachycených stanic je podobné jako u konstrukce audionu s tranzistory, jenom s tím rozdílem, že jsme pomocí druhé elektronky získali možnost hlasitého poslechu na reproduktor.

Jako výstupní audio transformátor jsme použili malý síťový transformátor ze starého síťového AC/AC adaptéru 230/6 VAC. Lze také použít běžně dostupné miniaturní transformátory do DPS, například typ BV 201 0128 výrobce HAHN. Úkolem audio transformátoru je oddělit stejnosměrný obvod, přizpůsobit vysokou výstupní impedanci elektronky k nízké impedanci reproduktoru a přenést celé pásmo audio frekvencí. Vzhledem k nízkému výkonu zesilovače je lepší vybrat citlivější reproduktor.

Elektronky RV12P2000 mají žhavící napětí 12,6 V a proud 75 mA. Podle technického listu výrobce TELEFUNKEN je tolerance žhavícího napětí 10,8 až 14,6 V. Pro žhavení je možno použít stejnosměrné nebo střídavé napětí. Rádio se začíná probouzet kolem 15 VDC anodového napětí, ale ideální je zajistit minimálně 30 VDC. Nároky na výkon zdroje jsou minimální. Anodový proud se pohybuje kolem 2 mA. Pro výrobu zdroje lze použít běžný miniaturní síťový transformátor 230/2x12 VAC o výkonu 3 VA. V našem případě jsme použili zkratu odolný transformátor výrobce HAHN typ BV EI306 3366.  U takto malých transformátorů je potřeba dát pozor na velikost výstupního napětí bez zatížení, které je v tomto případě 2x20,3 VAC a v uvedeném zapojení zdroje bez zátěže může napětí Ua dosáhnout až 56 VDC. Po připojení přijímače klesne napětí Uf na 12,6 VAC (lze doladit rezistorem R7) a napětí Ua na 43 VDC. Usměrňovací dioda ve zdroji je přemostěna fóliovým kondenzátorem 10 nF z důvodu omezení brumu, který může vzniknout využitím síťového rozvodu jako protiváhy drátové antény.

Úspěšně jsme také ověřili možnost napájení přijímače ze solárního panelu 12 V pro nabíjení olověných akumulátorů, kde napětí Ua bylo vyvedeno přímo před stabilizátorem 7812, který zajišťoval napětí Uf.

Zajímavé je také provedení cívky L1 na PVC trubce o průměru 32 mm. Odbočky cívky po 5 závitech jsou vytvořeny pomocí teflonové pásky a seškrábnutím laku, což je dobře vidět na obrázku ve fotogalerii. Vhodnou odbočku pro připojení drátové antény a vazby je potřeba najít experimentálně během oživování. Konkrétní počty závitů jsou uvedeny ve schématu zapojení.