Audion
Jedná se o jednoduchý přijímač z počátku historie rádia. Audion v jednom stupni sdružuje funkci selektivního členu, oscilátoru, detektoru a zesilovače. Jedná se vlastně o zesilovač, který využívá kladné zpětné vazby. Zavedením kladné zpětné vazby do vstupního laděného obvodu zesilovače zajistíme kompenzaci jeho ztrát. Tím zvýšíme jakost vstupního obvodu, citlivost přijímače a zároveň snížíme šířku přijímaného pásma. Postupným zvyšováním kladné zpětné vazby se zesilovač rozkmitá a stane se z něj oscilátor. V bodě těsně před nasazením oscilací lze velmi dobře přijímat AM stanice. Nasazení oscilací se projeví typickým hvizdem při přelaďování stanic a z audionu se stane přímosměšující přijímač. To umožní poslech stanic pracujících provozem CW nebo SSB, ale zároveň se z audionu stane slabý vysílač, který vyzařuje rušivou nosnou vlnu na přijímané frekvenci.
Na obrázku výše je jednoduché zapojení tranzistorového audionu pro sluchátka, kterým lze přijímat stanice v pásmu DV, SV a KV. Audionový stupeň využívá zapojení dvou PNP tranzistorů se svázaným emitorem. Tranzistor VT2 zavádí kladnou zpětnou vazbu do laděného obvodu na vstup tranzistoru VT1. Zesílení a bod nasazení oscilací se řídí nastavením emitorového proudu tranzistorů pomocí trimru RP1. Audion lze ladit změnou indukčnosti L1 nebo kapacity C1. Zapojení je schopno pracovat v širokém poměru L1/C1, takže změnu pásma DV-SV-KV lze provést pouhou výměnou cívky L1. Při každé větší změně přijímané frekvence je však potřeba znovu nastavit optimální zesílení audionového stupně trimrem RP1, případně upravit vazbu rezonačního obvodu s anténou trimrem C2. Tranzistor VT3 tvoří jednoduchý nízkofrekvenční zesilovač a filtr. Jako anténa poslouží například dlouhý drát zavěšený vysoko nad zemí délky alespoň 10 m. Přijímač by měl být uzemněn.
Ve fotogalerii níže jsou obrázky dvou konstrukcí stejného audionu. Varianta se vzduchovým ladícím kondenzátorem C1 (30-1335 pF) umožňuje přeladit všechna KV rozhlasová pásma a pásmo SV v rozsahu 580 kHz až 18 MHz s jedinou cívkou. Potřebné změny indukčnosti cívky se dosáhne úplným zasunutím nebo vysunutím feritové tyčky. U této konstrukce jsou na pozicích VT1 a VT2 osazeny staré VF tranzistory BF680. Cívka bez jádra má indukčnost asi 2,5 uH (28 závitů, délka cívky 30 mm, průměr tyčky 8 mm). Vinutí je na tenké teflonové pásce zpevněno lepidlem a smršťovací bužírkou, ale jádro cívky musí lehce prokluzovat. Ladící kondenzátor jsem získal ze starého ruského rádia .
Poslechem AM stanic pomocí audionu lze dobře sledovat změny podmínek šíření radiových vln. Například v pásmu SV ve večerních hodinách převládá přenos takzvanou ionosférickou vlnou, kdy lze dobře poslouchat stanice z dalekého okolí. Přes den je odraz od ionosféry tlumen a převládá šíření přízemní povrchovou vlnou, kdy slyšíme pouze místní stanice. V pásmu KV je situace mnohem složitější. Zde je rozhodující ionosférická vlna, která umožňuje poslech stanic z celého světa. Záleží ale na přijímané frekvenci a na stavu jednotlivých vrstev ionosféry. Ionizace jednotlivých vrstev ionosféry se mění s denní a roční dobou, navíc záleží na aktuální činnosti Slunce. Zde lze nalézt užitečný souhrn průběžně aktualizovaných dat k určení podmínek šíření radiových vln především v pásmu KV.
Zde si můžete poslechnout záznam příjmu v pásmu SV v denních hodinách, kdy jsou dobře slyšet místní stanice. Na záznamu jsou postupně slyšet Rádio Dechovka, Country Rádio, Český Impuls a Český rozhlas 2 - Praha. Zde si můžete poslechnout audion se vzduchovým ladícím kondenzátorem postupně laděný od pásma SV až po KV ve večerních hodinách.
Doporučuji také prostudovat konstrukci jednoduchého přijímače AM rozhlasu pro KV.
